-
LED podsvícení
Dnešní vydání zpravodaje je zaměřeno na světlo, potřebné pro zobrazení obrazu na LCD panelu.
Barva, intenzita a rovnoměrnost světla jsou jedny z mnoha základních požadavků pro kvalitní obraz na LCD. V současné době jsou pro podsvícení LCD nejčastěji používány CCFL výbojky. V tomto článku se však zaměříme na jiný druh podsvícení.
Aby výrobci dosáhli co nejlepších výsledků, neustále vyvíjí nové možnosti podsvícení displejů. Požadavkům na kvalitní podsvícení nejvíce vyhovují LED diody.
Podsvícení diodami má oproti výbojkám řadu výhod. Předně, světlo v diodě je tvořeno elektroluminiscencí - když polovodičem prochází proud v propustném směru, dioda emituje úzké spektrum světla - barva záleží na použitém materiálu polovodiče. Kromě toho diody pracují s velmi malým napětím (max. do 3 V) a velmi malými proudy. Z toho plyne první výhoda - diody jsou velmi energeticky šetrné. Zatímco obvyklá spotřeba CCFL displejů se pohybuje kolem 8 - 10 W, u diodového podsvícení první generace je to cca 5,5 W. Spotřeba je rozhodující u notebooků, kde každý ušetřený miliwatt energie z baterie je značným přínosem.
Přestože je pro podsvícení často využíváno jednoduchého systému bílých diod, přišli výrobci s lepším řešením. Jistě si ještě z hodin fyziky pamatujete, že smícháním základních barev světla dostaneme barvu bílou. Ovšem není bílá jako bílá. Směšováním barevného světla pokryjeme mnohem širší barevné spektrum. To má jen jeden následek - barvy jsou mnohem sytější a věrnější oproti CCFL displejům, ale i oproti CRT monitorům.
Dalším bonusem skládání spektra ze tří diod (RGB) je možnost mnohem výrazněji korigovat teplotu světla bez zvyšování či snižování jasu.
Neméně podstatnou výhodou jsou rozměry displeje, především jeho hloubka. Například firma Sony dokázala snížit tloušťku světlovodivého panelu u LED podsvícení z 2mm na 0.6mm. Podle dalších údajů tak došlo i ke snížení hmotnosti displeje o 100 gr.
Nevýhodou LED podsvícení zůstává jeho cena. Naštěstí díky sériové výrobě velmi rychle klesá a tak se v blízké době jistě budeme stále častěji setkávat s LCD, pod nimiž svítí LED diody.
|
Vážení obchodní partneři a kolegové,
snažíme se sestavit tento Zpravodaj tak, aby byl pro Vás zajímavý a pomáhal Vám při práci. Napište nám, jaká témata by Vás v oboru LCD a záchrany dat zajímala. Budeme se také těšit na Vaše náměty a postřehy z Vaší servisní praxe.
David Sedláček
Zákaznický servis Elsin
sales@elsin.eu
|
|
-
Vady na LCD
Vadné podsvícení LCD panelu.
Vada podsvícení LCD panelu je jednou z nejčastějších závad. I přesto, že udávaná životnost CCFL výbojek (Cold Cathod Fluorescent Lamp), které se nejčastěji používají pro podsvícení LCD displejů, je v řádech desetitisíců hodin, často se stává, že této doby provozu nikdy nedosáhnou. Jedním z důvodů proč to tak je, je nedokonalá výroba.
Časem dochází k velmi pozvolnému úniku plynu z lampy, která pak vykazuje rozdíly v parametrech a podsvícení začne být nerovnoměrné. Také zdroj napětí, který výbojku napájí, již nemá sílu, aby takovouto výbojku napájel a v důsledku toho vypne celý monitor. Dalším problémem, který často způsobuje nefunkční podsvícení, je teplo vydávané výbojkou. Teplo mění vlastnosti materiálů použitých v okolí výbojky pro izolaci vysokého napětí a tyto materiály pak ztrácejí své izolační účinky. Důsledkem toho začne vysoké napětí probíjet na okolní uzemněné části a problém je na světě. Ve finále může tato závada způsobit zničení nejen LCD panelu, ale i celého monitoru.
Běžné LCD panely 15“- 19“ nejčastěji obsahují 2-4 výbojky. Lze se ale setkat s panely, většinou větších rozměrů (20 a více palců), které obsahují 6-14 i více trubic v závislosti na rozměru a konstrukci panelu. Trochu specifické jsou v tomto ohledu LCD panely pro notebooky. Ty mají většinou pouze jednu výbojku a jejich problémem je spíše zajištění rovnoměrného rozprostření světla.
Samotné světlo z výbojek ale ještě nezaručí příjemné sledování obrazu na displeji. Nedílnou součástí každého displeje je i jednotka podsvícení, která zajišťuje rovnoměrné rozprostření světla. Její součástí jsou různé světlovodné materiály zajištující správný rozptyl a homogenitu světelného pole.
Ač se může zdát výměna výbojky v displeji jednoduchou záležitostí, je s touto operací spojena řada rizik. Největším problémem je prach a nečistota. Pro výměnu výbojky je nutné rozebrat LCD panel. Při této operaci je téměř jisté, že se do jednotky podsvícení nebo mezi panel a jednotku posvícení dostane prach a nečistota. Tato částečka prachu pak po opětovném smontování působí velmi rušivě ve finálním obrazu a často připomíná vadný pixel. V amatérských podmínkách lze jen těžko zajistit, aby do jednotky podsvícení nevnikla žádná prachová částice. Z tohoto důvodu je výměna výbojky zásadně prováděna v čistém prostoru (Clean room), kde je toto riziko minimalizováno. Dalším problémem je pak samotná výměna, správná izolace a upevnění křehké trubice. Komplikovanost této výměny závisí na konstrukci celého displeje. U displejů pro notebooky jsou všechna tato rizika zdvojnásobena, neboť konstrukce těchto panelů je velmi křehká a náchylná na rovnoměrné rozprostření světla.
Ve firmě Elsin sledujeme úspěšnost oprav. Z téměř 20 tis. analyzovaných LCD panelů byla provedena oprava podsvícení u 15,8% s úspěšností opravy 98%.
|
Displeje obsahují velké množství rozměrů a druhů CCFL výbojek.
Samostatná jednotka podsvícení bez LCD panelu, osahující CCFL výbojky.
Jednotka podsvícení bez LCD v zapnutém stavu.
|
-
Nobelovka za fyziku.
Nobelovu cenu za fyziku získali Francouz Albert Fert a Němec Peter Grünberg. Svými objevy v oblasti nanotechnologií přispěli například ke zmenšení pevných disků počítačů.
V roce 1988 odhalili nový fyzikální efekt gigantické magnetorezistence (GMR), který umožnil vylepšit technologii čtení dat z pevných disků. Ta se začala používat od roku 1997 a velice rychle se rozšířila. I dnešní nejmodernější čtecí techniky vychází z jejich tehdejšího objevu.
GMR “může být také považována za jednu z prvních skutečných aplikací na slibném poli nanotechnologií„, popsala přínos vědců Švédská královská akademie věd.
Druhý z fyziků, osmašedesátiletý Němec Peter Grünberg, se podle údajů akademie narodil v Plzni.
Dvojice si rozdělí deset milionů švédských korun, které výbor spolu s oceněním laureátům předává. Peníze putují z výnosu nadace, kterou založil známý vynálezce Alfred Nobel. Cena byla poprvé udělena už v roce 1901.
Zdroj: iDNES.cz
|
|
-
Samsung představí nové LCD panely pro notebooky.
Samsung Electronics vyvinul nový LCD panel 15,4“ pro notebook s LED podsvícením.
Bílé LED podsvícení má panelu 15.4“ zajistit jasnější obraz a zároveň snižuje spotřebu energie o 40%. Panel pracuje s rozlišením 1440x900 a hodnota kontrastu je až 10 krát vyšší než u klasického notebookového displeje (10,000:1). Sériová výroba tohoto panelu je naplánována na druhou polovinu roku 2008, uvedl Samsung.
|
Samsung 15.4-inch white LED notebook panel
|